Třetí kvítek: Hrášek v únoru

V mém osobním ráji tohle nesmí chybět...

Já prostě miluju hrachové lusky a hned jak se objeví v obchodech, musím si jich při každém nákupu aspoň pár přinést domů, i kdyby na chleba nebylo (jakože taky často není). Samozřejmě že se nic nevyrovná hrášku vlastnoručně čerstvě natrhanému a jestli budu mít někdy ten svůj vysněný domeček se zahrádkou, bude tam co nejvíc hráškových záhonů, jenže furt lepší kupovaný než žádný. Už jsem si ale tak nějak zvykla, že po většinu roku se musím obejít bez téhle nebeské pochoutky. To bylo ale předtím, než jsem objevila malý krámek se zeleninou v Brně na Kobližné, kde mají vždycky skvělý výběr a příjemné ceny, pokud je zrovna v práci tak i příjemnou prodavačku a hlavně – hrášek! Jasně, že takhle v únoru to není levná záležitost, takže si ho můžu užívat pouze v opravdu symbolickém množství. Taky je zcela jistě dovezený z nějaké tramtárie a prošpikovaný všemi možnými i nemožnými chemikáliemi, to ale nic nemění na zelené, kulaté a děsně dobré podstatě věci. A člověk si říká, že celá ta moderní civilizace, co přinesla globalizací, privatizaci, prokrastinaci a vůbec kdejakou podivnou štaci má něco do sebe. Pro jahody ani pro nic jiného se aspoň mimo sezónu nemusíte štrachat vánicí za skupinou náladových dědků, a to ani když se jmenujete Maruška.