 |
| Může tohle chybět v útulném pokojíku? |
I když se považuji za člověka otevřeného novým věcem a změnám všeho druhu, v některých ohledech holt asi navždy zůstanu beznadějná konzerva. Nechápu třeba, proč bych měla furt být připojená na internet, když už se někdy konečně vykopu zavřít počítač a vyrazit ven. Nebo proč by měl být můj telefon chytřejší než já. Takže i když vím, že existují super udělátka, do kterých si můžete nacpat knížek kolik chcete a pak je číst na obrazovce, co z ní nebolí očička a vůbec má milion výhod, zůstávám věrná starým dobrým papírovým knížkám (a plánuju v tom pokračovat i v případě, že snad budu mít někdy na ty udělátka peníze). A nejde přitom jenom o samotné čtení. Nic se zkrátka nevyrovná tomu slastnému pocitu, kdy tu knížku držíte v ruce, vůni nově koupeného přírůstku do knihovničky nebo naopak skoro posvátné úctě, když listujete nějakým hodně věkovitým výtiskem. Já taky knihy hrozně ráda vlastním, zálibně prohlížím na poličce a tahám s sebou do vlaku, do kavárny, do čekárny k doktorovi, prostě všude. Občas se to celkem pronese, občas to uškodí kondici knihy, ale přesto v tom hodlám pokračovat a je mi upřímně jedno, kam až postoupí moderní technologie. Jen málo věcí totiž dovede poskytnout větši slast, než sednout si jen tak s knížkou a kafíčkem a vychutnat si tu příjemně starosvětskou náladu pravého kavárenského povaleče.
Žádné komentáře:
Okomentovat