Čtrnáctý kvítek: Farmářské trhy

Tak tohle je sice jiná liga, ale určitě tam neseženete tak dobrou bryndzu...

U nás v městečku je fajn: Kino sice nemáme, zato hospod hned několik! A taky cukrárnu, pekárnu a docela dobře zásobenou sámošku. Nicméně velkoměsto to není, takže pro různé méně obvyklé potraviny, hlavně ty zdravé, je nutno se přemístit do Brna. Což je sice blíž než z kdekteré jeho okrajové části, ale holt tam člověk musí mít cestu, čas a energii courat po obchodech.   

Proto je docela potěšující novinkou, že se u nás na centrálním náměstí (tedy na plácku mezi hospodou a zastávkou autobusu) začaly každý měsíc konat farmářské trhy. Je to sice jen pár stánků (a tentokrát jich byla tak polovina než minule, asi že byla zima), ale mohu potvrdit, že i tak je možné tam nechat slušné prachy. Ovšem dostanete za ně kvalitu bez chemických shitů, u živočišných produktů navíc jistotu, že nepodporujete velkochovy a podobné nepěknosti. Posledně jsem si donesla mimo jiné bryndzu na halušky, které jsem ještě nikdy nedělala. Jestli se mi podaří, určitě se tu pochlubím, a nezapomenu samozřejmě dát fotku na facebook!  

Třináctý kvítek: Když Facebook slouží mně, ne naopak

Nevermore, xichtokraxno!

 Páni, už třináct krátkých článků v průběhu víc jak roku, to jsem ale dobrá! (To pozitivní myšlení je přece důležité, ne?) Každopádně mi nezbývá než přiznat, že spoustu mého času žere potvora jménem Facebook. Určitě to znáte - a když ne, můžete být jen rádi: Jenom si kontrolujete zprávy. A upozornění. A zeď. A jé, co to tu je za fotku? A tenhle článek je zajímavý. A tenhle člověk tvrdí tak nehoráznou blbost – počkat, já mu ukážu… Jéje, jak je možné, že už je tolik hodin?  

Nelze se proto divit, že to takhle nechci nechat. Několikrát jsem zvažovala úplný odchod z těchto pekelných tenat, ale… i přes tu tunu věcí, které se mi tam nelíbí, má holt některé praktické výhody. Třeba pohodlná a rychlá domluva s přáteli, spousta inspirace v různých tematických skupinách - a když nenajdu takovou, co mi vyhovuje, založím si prostě vlastní. Mým cílem je prostě zkrotit zlého pána a udělat z něj zase poslušného služebníka, jakým by měl být. Musím se pochválit, že minimálně částečně se mi to daří a má hlavní činnost spočívá spíš než v nekonečných a nikam ne vedoucích hádkách právě v domluvě s přáteli, poučení a zábavě v k tomu určených skupinách nebo hledání praktických rad. A pokud mám potřebu sdělit světu svůj názor nebo zareagovat na názor někoho jiného (což se furt děje celkem často, ne že ne), činím tak ve společnosti lidí, jejichž příspěvek mě nějak obohatí, ne náhodných internetových trollů. Čímž nechci říct, že stav je ideální, rozhodně však ne tak kritický jako donedávna. Tak mi tohle hlavně nezapomeňte sdílet a lajkovat!